Úvod / O nás / Ocenění / O Alzheimerově nemoci / Podpora projektů / Odkazy / Trénování paměti / V médiích / Kontakt       EN
Testy / Dotazníky / Vzdělávací kurz / Zobrazení mozku / Neuropsychologie / Neurochemie / Studijní možnosti / Publikace
RESPA – Jakou máte paměť? / Ordinace / Poradny v ČR / Poradna pro pečující / Osvětové přednášky

 
 
Cena profesora V. Vondráčka    

Poznejte demenci správně a včas
Příručka pro klinickou praxi

doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.
PhDr. Martina Hasalíková
Rozhovor s doc. Bartošem,
Recenze

NEUROCHEMIE

Je nám potěšením se podělit s vámi o naše zkušenosti s vyšetřováním likvorového tripletu u Alzheimerovy nemoci a dalších demencí. Pokud byste potřebovali provést lumbální punkci pro vaše pacienty, je možné se domluvit na jejím provedení.
Při přípravě našich internetových stránek jsme na vás mysleli a snažili se, aby byly pro vás přínosné. Budeme vděčni za váš názor a podněty a co byste potřebovali. Děkujeme vám za návštěvu a přejeme vám hezký den.

Klinická část AD centra se zabývá diagnostikou a výzkumem na dvou místech:

  1. Oddělení kognitivních poruch v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech 10 km severně od Prahy
  2. Poradna pro poruchy paměti na Neurologické klinice ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a Univerzitě Karlově 3. lékařské fakultě v Praze

V diagnostice a klinickém výzkumu Alzheimerovy nemoci vyšetřujeme mozkomíšní mok a krev. Při Alzheimerově nemoci se do mozku ukládají dvě hlavní špatně svinuté nebo poškozené bílkoviny. Jsou to beta-amyloid a tau protein, které v této poškozené formě zanáší mozek a tím jej ničí. Tau protein a další bílkovina neurofilamenta tvoří kostru nervové buňky. Pokud je poškozena, nervová buňka se může rozpadnout.

LIKVOROVÝ TRIPLET

Likvorový triplet (celkový tau protein, fosforylovaný tau protein a beta-amyloid 42) je užitečným ukazatelem neuropatologických lézí Alzheimerovy nemoci, zvláště u složitých případů jako jsou časné nebo atypické formy.
Nová diagnostická kritéria Alzheimerovy nemoci zahrnují také zobrazení mozku a vyšetřování mozkomíšního moku, a tím napomáhají ke stanovení pozitivní diagnózy Alzheimerova nemoc v časném stadiu. Je to principiální změna od dřívějšího přístupu starších kritérií Alzheimerovy nemoci vyloučit jiná onemocnění.
Analýza klíčových ukazatelů Alzheimerovy nemoci v podobě likvorového tripletu lze využít ke spolehlivé diagnostice nejen pacientů s demencí způsobenou Alzheimerova nemoc, ale také identifikovat prodromální Alzheimerova nemoc u pacientů s mírnou kognitivní poruchou, než se rozvinou všechny příznaky nemoci.
Ani jeden z parametrů likvorového tripletu nepřevyšuje ostatní v diagnostickém potenciálu. Na rozdíl od zahraničí se nám nejlépe osvědčil fosforylovaný tau protein, zatímco nejméně užitečný je beta – amyloid.

Pomocí tripletu je možné určit osoby s rizikem rozvoje Alzheimerova nemoc, a to dokonce bez objektivně prokázaného kognitivního deficitu. Avšak není možné předpovídat dobu konverze do demence.
Hladina fosforylovaného tau proteinu je více specifická než celkového tau proteinu k odlišení Alzheimerova nemoc od ostatních syndromů demence.
Snadněji dostupné spolehlivé ukazatele Alzheimerova nemoc v krvi zatím nejsou k dispozici.
Mezi nové trendy v diagnostice Alzheimerova nemoc patří měření oligomerů tau proteinu nebo beta-amyloidu v mozkomíšním moku nebo naopak štěpů tau proteinu v krvi či kratších forem beta-amyloidu v mozkomíšním moku. Ukazuje se, že oligomery jsou toxičtější než monomerní formy.

Vysoké koncentrace celkového tau proteinu při normálních koncentracích fosforylovaného tau proteinu mohou upozornit na Creutzfeldtovu-Jakobovu nemoc.
Diagnózu Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci podporuje nález proteinu 14-3-3 v mozkomíšním moku, i když se může vyskytovat u jiných onemocnění s rychlým a velkým rozpadem mozkové tkáně.
V diagnostice Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci má celkový tau protein porovnatelnou nebo lepší přesnost než protein 14-3-3, ale není součástí diagnostických kritérií Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci.
Po dlouholetém, náročném a pečlivém výzkumu se nám podařilo stanovit normální rozsah koncentrací celkového a fosforylovaného tau proteinu a beta-amyloidu v mozkomíšním moku s odpovídajícími senzitivitami a specificitami:

Ukazatel v mozkomíšním moku Hraniční koncentrace Senzitivita Specificita
celkový tau protein < 334 pg/ml 72 % 85 %
fosforylovaný tau protein < 57 pg/ml 62 % 95 %
beta – amyloid > 448 pg/ml 38 % 92 %

Bližší informace lze nalézt v naší publikaci Bartoš et al. Likvorový triplet (tau proteiny a beta-amyloid) v diagnostice Alzheimerovy-Fischerovy nemoci. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 2012; 75(5): 587-594. [LINK Plný text]

 

IMUNITNÍ ZMĚNY U ALZHEIMEROVY NEMOCI

Ve výzkumu se zaměřujeme na imunitní změny u Alzheimerovy nemoci. Konkrétně nás zajímali protilátky proti nervově specifickým bílkovinám – tau proteinu a neurofilamentům.
Zjistili jsme zcela nové a původní poznatky o humorální imunitě u pacientů s Alzheimerovou nemocí při srovnání s dalšími skupinami pacientů. Dosud se považuje Alzheimerova nemoc za typicky neurodegenerativní onemocnění, ale naše pozorování svědčí i pro nezanedbatelnou (auto)imunitní komponentu. Změřili jsme albumin, celkové protilátky IgG, protilátky proti tau proteinu a lehké (NFL) a těžké (NFH) podjednotce neurofilament metodou ELISA v 80 vzorkách sér a paralelně mozkomíšních moků (MMM) od 4 skupin osob. Jednalo se o pacienty s Alzheimerovou nemocí, s jinými demencemi, s neurozánětlivými onemocněními a kontrolní osoby (celkem přes 800 imunochemických vyšetření !). Vypočítali jsme intratekální syntézu podle vzorce (poměr anti-neurocytoskletální IgG protilátek v MMM / sérum) / (poměr celkových IgG protilátek v MMM / sérum).
Celkové množství protilátek proti tau proteinu a neurofilamentům v krvi i mozkomíšním moku celkově bylo u zdravých pacientů vyššího věku a pacientů s Alzheimerovou chorobou zhruba stejné. Současně jsme zaměřili pozornost na určitou část těchto protilátek, a to množství protilátek přímo lokálně vytvořených v blízkosti nervové soustavy, tzv. intratekální produkované. Zjistili jsme, že tato část protilátek proti tau proteinu a těžké podjednotce neurofilament je překvapivě u pacientů s Alzheimerovou chorobou významně vyšší než u ostatních osob. Zvýšené protilátky by mohly souviset se zvýšenými nánosy špatně svinutých bílkovin nebo rozpadem nervových buněk, a tedy jejich páteřních bílkovin tau proteinu a neurofilament.
Naše nálezy mohou naznačovat specifické změny v humorální anti-neurocytoskeletální imunitě a selektivitě u Alzheimerovy nemoci. Nevyskytovaly se totiž ani u jiných demencí, například Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci s velkým rozpadem neuronů a tedy velkou nabídkou cytoskeletálních proteinů, ani u zánětlivých onemocnění nervového systému!. Tyto imunitní pochody mohou odrážet jeden z charakteristických neuropatologických rysů onemocnění – neurofibrilární klubíčka, která obsahují těžká neurofilamenta a především tau protein. Kromě prohloubení znalostí o imunitních reakcích a patogenezi by se mohly nové výsledky uplatnit v diagnostice a léčbě Alzheimerovy nemoci (odlišení od jiných typů demencí, očkování k eliminaci agregovaného tau proteinu v neurofibrilárních klubíčkách).

Podrobnosti je možné si přečíst v našem článku Bartoš et al. Patients with Alzheimer disease have elevated intrathecal synthesis of antibodies against tau protein and heavy neurofilament. Journal of Neuroimmunology, 2012; 252(1–2): 100–105. [LINK Plný text]

Výzkum v neurochemii a neuroimunologii nabízíme v AD Centru jako téma pro pregraduální a postgraduální studenty (doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D. – postgraduální studium)

O výsledcích z klinického výzkumu týkající se neurochemie a neuroimunologie Alzheimerovy nemoci pravidelně informujeme odbornou veřejnost přednáškami a publikacemi.
Zde uvádíme přehled naší publikační činnosti k danému tématu:

 

Kapitola v knize

Deisenhammer, F.; Bartoš, A.; Egg, R.; Gilhus, NE.; Giovannoni, G.; Rauer, S.; Sellebjerg, F.: Chapter 1. Routine cerebrospinal fluid (CSF) analysis. In: Gilhus, NE.: European Handbook of Neurological Management. Vol. 1. 2. ed. Oxford: John Wiley & Sons, 2011. S. 5-17. ISBN 978-1-4051-8533-2

 

Články v časopisech

Publikace v anglickém jazyce

2011–2015

  1. Stegurová L, Dráberová E, Bartos A, Dráber P, Rípová D, Dráber P. Gold nanoparticle-based immuno-PCR for detection of tau protein in cerebrospinal fluid. J Immunol Methods 2014;406: 137-142, doi: 10.1016/j.jim.2014.03.007 [LINK FullText]
  2. Klener J, Hofbauerová K, Bartoš A, Ríčný J, Rípová D, Kopecký V. Instability of cerebrospinal fluid after delayed storage and repeated freezing: a holistic study by drop coating deposition Raman spectroscopy. Clin Chem Lab Med. 2014 1;52(5):657-64. doi: 10.1515/cclm-2013-0800. IF=3,0 [LINK FullText]
  3. Bartoš A, Fialová L, Švarcová J, Řípová D. Patients with Alzheimer disease have elevated intrathecal synthesis of antibodies against tau protein and heavy neurofilament. Journal of Neuroimmunology, 2012; 252(1–2): 100–105. [LINK Plný text]
  4. Fialová L, Švarcová J, Bartoš A, Malbohan I. Avidity of antineurocytoskeletal antibodies in cerebrospinal fluid and serum. Folia Microbiologica 2012; 57 (5): 415-419. DOI 10.1007/sl2223-012-0105-x. IF=0,7.
  5. Sheardová K, Hort J, Rektorová I, Rusina R, Línek V, Bartoš A. Dementia diagnosis and treatment in Czech neurological and psychiatric practices. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 2012; 75(2): 208–211. [LINK FullText]
  6. Kolarova M, Garcia-Sierra F, Bartoš A, Říčný J, Řípová D. Structure and pathology of tau protein in Alzheimer disease. International Journal of Alzheimer's Disease, 2012; 2012(ID 731526): 1-13. [LINK FullText]

2006–2010

  1. Fialová L, Švarcová J, Bartoš A, Ridzoň P, Malbohan IM, Keller O, Rusina R. Cerebrospinal fluid and serum antibodies against neurofilaments in patients with amyotrophic lateral sclerosis. European Journal of Neurology, 2010; 17(4): 562–566. [LINK Abstract]
  2. Gažová Z, Antošová A, Krištofiková Z, Bartoš A, Říčný J, Čechová L, Klaschka J, Řípová D. Attenuated antiaggregation effects of magnetite nanoparticles in cerebrospinal fluid of people with Alzheimer´s disease. Molecular Biosystems, 2010; 6(11): 2200–2205. [LINK Abstract]
  3. Petzold A, Altintas A, Andreoni L, Bartos A et al. Neurofilament ELISA validation. J Immunol Methods 2010, 352(1–2): 23–31 [LINK Abstract]
  4. Hort J, Bartos A, Pirttilä T, Scheltens P. Use of cerebrospinal fluid biomarkers in diagnosis of dementia across Europe. Eur J Neurol 2010; 17(1): 90–96 [LINK Abstract]
  5. Kristofikova Z, Bockova M, Hegnerova K, Bartos A, Klaschka J, Ricny J, Ripova D, Homola J. Enhanced levels of mitochondrial enzyme 17beta-hydroxysteroid dehydrogenase type 10 in patients with Alzheimer disease and multiple sclerosis. Mol Biosyst. 2009:1174–1179 [LINK Abstract]
  6. Fialová L, Bartoš A, Soukupová J, Švarcová J, Ridzoň P, Malbohan I. Synergy of serum and cerebrospinal fluid antibodies against axonal cytoskeletal proteins in patients with different neurological diseases. Folia Biol 2009; 55: 23–26 [LINK Abstract]
Publikace v českém jazyce

2011–2015

  1. Bartoš A, Čechová L, Švarcová J, Říčný J, Řípová D. Likvorový triplet (tau proteiny a beta-amyloid) v diagnostice Alzheimerovy-Fischerovy nemoci. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 2012; 75(5): 587-594. [LINK Plný text]
  2. Vyhnálek M, Bartoš A, Dostál V, Franková V, Holmerová I, Laczó J, Línek V, Rektorová I, Ressner P, Rusina R, Sheardová K, Vališ M, Hort J. Diagnostikujeme a léčíme demence správně a včas? Výsledky průzkumu ve světle nových doporučení. Neurologie pro praxi, 2011; 12(5): 352–358. [LINK Plný text]
  3. Čechová L, Bartoš A, Doležil D, Řípová D. Alzheimerova nemoc a mírná kognitivní porucha: diagnostika a léčba. Neurologie pro praxi, 2011; 12(3): 175–180. [LINK Plný text]

2006–2010

  1. Ressner P, Hort J, Rektorová I, Bartoš A, Rusina R, Línek V, Sheardová K. Doporučené postupy pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci a dalších onemocnění spojených s demencí. Cesk Slov Neurol N 2008; 71/104 (4): 494–501 [LINK Plný text]

<<nahoru


Počet přístupů od 28. 12. 2015:TOPlist