Časná identifikace podtypů schizofrenie s využitím souboru specifických biomarkerů (NU22-04-00143)

Základní informace

Řešitel: MUDr. Filip Španiel, Ph.D.
Hlavní příjemce: NUDZ
Spolupříjemce: Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.
Doba řešení: 1. 5. 2022 – 31. 12. 2025
Rozpočet celkem: 13 372 000 Kč
Rozpočet NUDZ: 6 189 000 Kč
Podpořil/a: Agentura pro zdravotnický výzkum ČR 

 

                                                          

Anotace

Schizofrenie představuje patrně heterogenní skupinu onemocnění, která je v současné době zahrnuta pod jednotný nozologický koncept. Různorodá etiologie se promítá do rozmanitého klinického obrazu, funkčního vyústění a rozdílné účinnosti léčby. Rozlišení podtypů tohoto onemocnění může zásadním způsobem přispět k rozvoji stratifikované léčby zacílené na biologicky vymezené podskupiny pacientů.

V našem předchozím výzkumu jsme využili data z longitudinální MRI morfometrie provedené u velké skupiny pacientů s první epizodou schizofrenie. Pomocí hierarchického shlukování jsme identifikovali tři rozdílné neurotypy schizofrenie, které jsou charakterizovány zcela odlišným vzorcem kortikální přestavby během ročního období po odeznění prvních příznaků nemoci a liší se i klinicky. Nález byl validován na nezávislém vzorku pacientů. 

V předkládaném návrhu na tyto unikátní výsledky bezprostředně navazujeme. Ze dvou odběrů krve (bezprostředně po odeznění první ataky a rok poté) budeme u 370 FES pacientů určovat dynamiku cirkulujících proteinových biomarkerů, (S100B, NSE, NF-L, GFAP, UCH-L1) které mají svůj původ v různých buněčných kompartmentech mozku. Markery jsou a priori vybrány tak, aby odrážely  poškození různých populací mozkových buněk a zároveň pomohly identifikovat některé případné patologické mechanismy (poškození neuronů, astrocytů, axonální degradaci, mikrogliální aktivaci a zánět). Panel doplňuje pět vybraných cytokinů (IL-6, IL-8, TNF-a, IFN-g, IL-1B), které slouží k posouzení  přítomnosti probíhajících zánětlivých  procesů. Ve druhém plánu budeme u těchto probandů zjišťovat přítomnost poruchy hladkých sledovacích očních pohybů (SPEM) jako endofenotypu a markeru genetické dispozice k nemoci.