Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zkoumají vliv „koronavirového“ zpravodajství na psychické zdraví

Události a opatření kolem pandemie COVID-19 výrazně zasáhly životy lidí po celém světě, a není tedy divu, že celá situace značně ovlivňuje i naši psychiku. Jak ale naše zdraví ovlivňuje mediální pokrytí koronavirové pandemie? Odpověď hledají vědci z Národního ústavu duševního zdraví a k účasti na studii zvou českou veřejnost.

Komplexní výzkum dosud chybí 

Tým doc. Ladislava Kesnera z Národního ústavu duševního zdraví se dlouhodobě specializuje na zkoumání psychologických a neurálních mechanismů vnímání obrazů, včetně mediálních obrazů a textů. „Psychiatři a psychologové občas svým pacientům a klientům radí, aby se v zájmu svého zdraví vyhýbali větší expozici negativnímu zpravodajství, a mnozí lidé tak sami činí v rámci duševní hygieny. Nicméně empirické poznatky o negativním dopadu médií na mentální zdraví a subjektivní pocit spokojenosti jsou dosud spíše kusé, přestože se jedná o stále vážnější medicínský i společenský problém,“ popisuje docent Kesner. 

Ještě před vypuknutím pandemie koronaviru COVID-19 tak vznikl projekt "Vliv mediálních zpráv na duševní zdraví: kognitivní a neurální mechanismy". V reakci na pandemii, která se neočekávaně stala zcela dominujícím zpravodajským tématem i psychickým stresorem, vědci aktualizovali dotazníkovou část, do níž se nyní může zapojit prakticky každý, kdo má přístup k internetu. První fází projektu je sběr dat od co nejrozsáhlejšího vzorku české populace dotazníkovou formou. „V krátkém online dotazníku se respondentů budeme ptát na jejich pocity, obavy a také na to, jakým způsobem využívají zpravodajská média. Je totiž nezpochybnitelným faktem, že náš současný svět je díky médiím nabitý informacemi – média nám je nejen prostředkují a filtrují, ale také své konzumenty zaplavují potenciálně traumatizujícím obsahem,“ vysvětluje docent Kesner. 

Deset minut z pohodlí domova 

Pro zapojení do výzkumu je třeba asi deset minut času a přístup k internetu, účast není omezena věkem, vzděláním, místem bydliště ani dalšími faktory, vědci naopak uvítají, aby bylo spektrum respondentů co nejširší. Zhruba za půl roku, kdy vědci předpokládají, že bude situace již klidnější, budou respondenti e-mailem vyzváni, aby vyplnili druhou část dotazníku, vyplnění opět zabere přibližně deset minut. Vzhledem k mimořádnosti epidemie předají vědci zpracované výsledky ještě před publikováním odborníkům, kteří se v Česku věnují komplexní odpovědi na pandemii. Získaná data budou samozřejmě anonymizována.