Stimulační metody

Pracovní skupina stimulační metody se zaměřuje na využití moderních neinvazivních stimulačních metod ve výzkumu mozku a terapii duševních poruch. Z metod používáme především transkraniální magnetickou stimulaci (TMS) a transkraniální elektrickou stimulaci (TES). Aktuálně probíhají projekty hodnotící účinnost stimulačních metod v léčbě deprese (unipolární i bipolární) a některých příznaků psychotických onemocnění. V rámci základního výzkumu probíhají ve spolupráci s výzkumným programem VP6 projekty sledující vliv vysokorozlišovací (HD) theta frekvenční transkraniální stimulace střídavým proudem (tACS) na kontrolně inhibiční procesy a pracovní paměť u zdravých dobrovolníků. Další informace o výzkumu také na profilu oddělení.

 

 

 

1. Aktuálně řešené projekty

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS)

Transkraniální magnetická stimulace v léčbě bipolární deprese

Čtyřtýdenní (20 aplikací) studie s TMS u pacientů s bipolární poruchou, kteří jsou aktuální v depresivní epizodě a jejich stávající léčba není úspěšná či dostatečná. Srovnávány jsou účinnosti 3 různých způsobů a míst aplikace. Součástí studie jsou i vyšetření magnetickou rezodonací (MR) a elektroencefalografem. Výsledky MR využiváme k přesnému zaměření místa stimulace, stimulace je individuálně navigovaná. Medikace není během studie měněna. Studii lze absolvovat jak za hospitalizace, tak ambulantně. Zájemci se mohou obracet o podrobnější informace na MUDr. Tomáše Nováka nebo MUDr. Moniku Klírovou.    

podrobnější informace

Transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS)

Augmentace kognitivního tréninku za pomocí tDCS u pacientů se schizofrenním onemocněním

Výzkumný tým: Klírová M., Hejzlar M., Voráčková V., Rodriguez M., Novák T.

Studie zahrnující 5tidenní léčbu (5 aplikací) pomocí tDCS u pacientů s kognitivním deficitem při diagnostikované schizofrenii kombinované s kognitivním tréninkem (program Rehacom). Medikace není během studie měněna. Studii lze absolvovat jak v průběhu docházky do denního stacionáře pro psychotické poruchy, tak ambulantně. Zájemci se mohou obracet o podrobnější informace na Mgr. Veroniku Voráčkovou, e-mail: veronika.vorackova@nudz.cz

Sledování účinku transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS) v akutní a pokračovací léčbě depresivní poruchy

podobnější infomace 

Transkraniální elektrický neuromodulační systém Geodesic (GTEN)

 

 

Theta modulace cingulární aktivity pomocí vysokorozlišovací transkraniální stimulace střídavým proudem (HD-tACS)

Výzkumný tým: Klírová M., Voráčková V., Dudysová D., Fayette D., Kostýlková L., Čerešňáková S., Nosková E., Novák T.

Přední cingulární kůra (ACC) je podle "komplexní teorie fungování lidské ACC" je aktivována v reakci na konflikt mezi nekompatibilními toky zpracování informací. Poruchy funkce ACC byly zaznamenány u řady psychiatrických poruch, včetně schizofrenie (kde má snížení aktivity ACK za následek pokles aktivity ve zpracovávání konfliktní informace a schopností inhibice) a OCD (kde je aktivita ACK naopak zvýšená).
Theta oscilační aktivita je pozorována v mediální frontální oblasti, tzv. mediální frontální theta (FMT). FTM je generována dorsální ACC (dACC). Magnetoencefalografická vyšetření prokázala, že výkon FMT je ovlivňován transkraniální stimulací střídavým proudem (tACS) generující theta oscilační aktivitu. Kumulativní důkaz pro FMT naznačuje atraktivní hypotézu, že theta pásmo tACS moduluje funkci dACC.
Placebem kontrolovaná studie se zkříženým designem hodnotí u zdravých dobrovolníků (ZD) vliv neuromodulace dACC pomocí vysokorozlišovací (HD) theta frekvenční tACS na řešení úkolů zaměřených na inhibiční schopnosti a zpracovávání konfliktní informace.

Pomalovlnná stimulace spánku pomocí HD-tDCS a její efekt na konsolidaci paměti

Výzkumný tým: Dudysová D., Kopřivová J., Klírová M.

Modulace aktivity zadního cingula pomocí (theta oscilační) vysokorozlišovací transkraniální stimulace střídavým proudem (HD-tACS) u zdravé seniorské populace

Výzkumný tým: Fayette D., Dudysová D., Klírová M.

Zadní cingulární kůra (PCC) patří k metabolicky nejaktivnějším oblastem mozku a vyznačuje se vysokou mírou konektivity. PCC patří jednak ke klíčovým strukturám defaultní mozkové sítě (DMN), je zapojena do funkce dorzální pozornostní sítě (DAN) i frontoparietální kontrolní sítě (FPCN).
Funkčně je tato oblast spojována s řadou kognitivních funkcí (Greicius et al., 2009; Margulies et al., 2009; Leech, 2014). Uváděna je především souvislost s pracovní pamětí, pozorností, rychlostí zpracování informací, exekutivními funkcemi a epizodickou pamětí (Bradley, 2017).
Strukturální i funkční poruchy PCC byly zaznamenány u řady psychiatrických a neurologických poruch, včetně Alzheimerovy nemoci (AN). Změny oblasti PCC byly prokázány i u běžného stárnutí (Buckner et al., 2008; Zhang and Raichle, 2010).
Placebem kontrolovaná paralelně uspořádaná studie bude u kognitivně zdravých seniorů hodnotit vliv theta oscilační HD-tACS na řešení úkolů zaměřených na epizodickou a pracovní paměť. Studie bude sledovat a srovnávat vliv aktivní theta oscilační HD-tACS cílené na oblast PCC s tzv. placebo neuromodulací cílenou na identickou mozkovou oblast.
Zájemci se mohou obracet o podrobnější informace na Mgr. Dana FayettaPodrobnější informace

 

 

2. Připravované projekty

GTEN - afektivní poruchy (neuromodulace gyrus angularis)

Novák T., Renka J., Hejzlar M., Kostýlková L.

GTEN - sexuologický výzkum

Klapilová K., Krejčová L., Klírová M., Horáček J.

GTEN - základní kognitivní výzkum

Horáček J., Klírová M., Bečev O., Voráčková V., Španiěl F., Mohr P. 

 

3. Ukončené projekty

Self-reference u schizofrenie

Vnímání své činnosti a jejího dopadu jako nám vlastní a nám náležející (self-reference) je přirozenou a základní součástí naší každodenní zkušenosti. Self-reference je teoretický konstrukt označující zpracování a vztahování informací vzhledem k sobě samému. Abnormální zážitky a chování, které můžeme pozorovat u schizofrenie ale i dalších onemocnění či narušení však ukazují, že za tímto jevem stojí komplexní mechanismus. Hrubé narušení self-reference může být z fenomenologického hlediska jádrem schizofrenních příznaků I. řádu podle Schneidera. V naší studii chceme objasnit, zda s využitím rTMS je možné modulovat oblasti v mozku zodpovědné za prožitek toho, že svůj pohyb vnímáme jako náš vlastní. Výsledky mohou být uplatněny pro další výzkum v této oblasti, zaměřující se na zmírnění příznaků schizofrenie.

Prolongovaná theta-burst stimulace v léčbě chronické bolesti

Modifikovaná repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) v podobě theta burst stimulace (TBS) představuje ve srovnání s konvenčními protokoly rTMS nadějný algoritmus v léčbě bolesti pro svůj analgetický efekt. Existují 2 základní protokoly TBS, jejichž efekt je limitován celkovým počtem stimulů standardní TBS: intermitentní TBS (iTBS) a kontinuální TBS (cTBS). iTBS facilituje kortikální excitabilitu, zatímco cTBS ji inhibuje [Gamboa 2010].,Prologovaná TBS (pTBS) však navozuje facilitaci kortikální excitability jak v případě intermitentního (piTBS), tak kontinuálního (pcTBS) podání. S využitím algoritmu pTBS, kde každá ze stimulací obsahuje dvojnásobný počet stimulů oproti klasické TBS, očekáváme navození výraznějších a trvalejších změn v léčbě bolesti při zachování standardních pravidel bezpečnosti léčby.

 

Členové skupiny

Hejzlar, Martin, MUDr.
Klírová, Monika, MUDr., Ph.D.
Renka, Jiří, MUDr.
Voráčková, Veronika, Mgr.
 


VP1 Experimentální neurobiologie VP2 Sociální psychiatrie VP3 Aplikované neurovědy a zobrazení mozku VP4 Epidemiologický a klinický výzkum závislostí VP5 Spánková medicína a chronobiologie VP6 Elektrofyziologie mozku VP7 Klinický výzkum duševních poruch VP8 Translační neurovědy Kancelář mezinárodní spolupráce AD Centrum Publikace Výzkumné projekty Evropské projekty Kontrahovaný výzkum Specifické výsledky výzkumu Etická komise Postgraduální studenti Semináře Ceny a ocenění Hledáme dobrovolníky
O NUDZ Výzkumné programy Léčebná péče Výuka Informační středisko Média Kontakty