Aktuálně řešené projekty

INTERNÍ GRANTOVÁ SOUTĚŽ NUDZ

Konsolidace emoční paměti během spánku u starších dospělých (317A_2020)
Řešitel: Mgr. Adéla Plechatá
Spoluřešitelé: Mgr. Daniela Urbaczka Dudysová, MA,Mgr. Karolina Janků, Mgr. Petra Skalníková
Doba řešení: 1.1.2020–31.12.2020
Výše podpory IGS: 107 000 Kč
Anotace: Hlavním záměrem studie je zkoumat, jak se vnímání reality a ukládání emočního obsahu mění během stárnutí a jakým způsobem tato změna souvisí se strukturou spánku. Konkrétně se výzkum soustředí na věkově specifické charakteristiky NREM a REM spánku a mikrostruktur spánku. Ve studii se zaměřujeme na zdravé jedince bez kognitivních poruch, abychom zjistili obecný vztah věku, spánku a emoční paměti. Věříme, že studie vnese více světla do tématu existující socioemotivní hypotézy vysvětlující přesun důrazu z negativních na pozitivní podněty u starších lidí.

Virtuální simulace vyšetření v magnetické rezonanci (318A_2020)
Řešitel: Mgr. et Mgr. Iveta Fajnerová, Ph.D.
Spoluřešitelé: Mgr. Anna Francová, Bc. Václav Sahula, Mgr. Adéla Plechatá
Doba řešení: 1.1.2020–31.11.2020
Výše podpory IGS: 110 000 Kč
Anotace: Vyšetření magnetickou rezonancí představuje významnou součást výzkumných projektů NUDZ i klinického hodnocení pacientů. S ohledem na časové nároky i finanční náklady spojené s MRI vyšetřením je klíčová spolupráce vyšetřovaných dobrovolníků. Obavy či nedostatečná edukace participantů však mohou vést k odmítnutí účasti na studii nebo komplikacím během samotného vyšetření (nadměrný pohyb vyšetřovaného, nepochopení prováděného úkolu, předčasné ukončení vyšetření v důsledku nepříjemných pocitů atd.). Cílem projektu je proto vytvořit simulaci průběhu MRI vyšetření v prostředí virtuální reality, která může sloužit pro nácvik situací a úkolů, se kterými se participant v průběhu vyšetření setkává. Výstupem projektu bude nástroj, který může sloužit všem pracovníkům NUDZ (využívajícím MRI vyšetření jako metodu výzkumu či klinického hodnocení) pro přípravu osob před vyšetřením magnetickou rezonancí.

Adaptace AVLT pro populaci osob se sluchovým postižením – pilotní studie (319A_2020)
Řešitel: PhDr. Marie Bendová
Doba řešení: 1.1.2020–30.11.2020
Výše podpory IGS: 55 000 Kč
Anotace: Projekt svým charakterem podpoří doktorský projekt zaměřený na zkoumání vztahu mezi jazykem a motorikou pomocí aktuálních neurozobrazovacích metod (především fMRI) jak intaktních osob, tak i u populace osob se sluchovým postižením. Součástí výše zmíněného projektu je kromě připravované experimentální fMRI části i převod metod do znakového jazyka. Konkrétně se zde jedná o AVLT – Paměťový test učení. Hlavní aspirací předkládaného grantového projektu je vytvoření a pilotní ověření vhodného způsobu administrace vybraných neuropsychologických testů, která bude respektovat specifika zmiňované populace a umožní dále získané výsledky využít pro praxi odborníků z oblasti psychologie. Získání informací v této oblasti podpoří současný stav poznání v oblasti neuropsychologie a v oblasti informovanosti o způsobech práce s lidmi se sluchovým postižením, které budou aplikovatelné do každodenní praxe psychologů ve zdravotnické i sociální oblasti, eventuálně pro další výzkumné záměry i v rámci NUDZ.

Charakteristika cirkadiánních hodin v cerebrálních organoidech generovaných z lidských indukovaných pluripotentních kmenových buněk (320A_2020)
Řešitel: Mgr. Kamila Weissová
Spoluřešitelé: Mgr. Aneta Petrušková, Mgr. Kateřina Skálová
Doba řešení: 1.1.2020–30.11.2020
Výše podpory IGS:110 000 Kč
Anotace: V posledních letech práce s cerebrálními organoidy vyvolává řadu otázek i vědeckých výzev a to především na poli neurověd. Cerebrální organoidy představují 3D model vyvíjejícího se i maturovaného lidského mozku, který by mohl sloužit i jako vhodný in vitro model pro studium neuropsychiatrických onemocnění. Velkou výhodou tohoto modelu je využívání indukovaných pluripotentních buněk generovaných z tělních buněk pacienta, tudíž se do modelu promítá komplexní genetická výbava subjektu. V současnosti existují studie využívající cerebrální organoidy pro studium onemocnění autistického spektra či pro studium rozvoje Alzheimerovy nemoci. Studium cirkadiánního systému člověka na funkční molekulární úrovni je v současné možné pouze na úrovni periferních hodin, které podléhají jiným synchronizačním regulacím než hodiny centrální. Oblast neuropsychiatrického výzkum současně vyžaduje modely umožňující experimenty sledující efekt řady receptorových agonistů a antagonistů. Cirkadiánní charakteristika cerebrálních organoidů by tak mohla pomoci vyplnit chybějící článek umožňující studium cirkadiánních rytmů na neuronálním modelu generovaného od neuropsychiatricky diagnostikovaného pacienta. 

Výzkum kognitivního deficitu a plasticity mozku – Kodaňská univerzita (321B_2020)
Řešitel: Mgr. Adéla Plechatá
Typ výzkumu: základní
Doba řešení: 1.9.2020–31.10.2020
Výše podpory IGS: 68 000 Kč
Anotace: Záměrem stáže na Kodaňské univerzitě a Neurologické klinice v Kodani je získání nových znalostí a dovedností z oblasti metodologie studia plasticity mozku, možnosti využití virtuální reality v rehabilitaci a při studiu kognitivních funkcí. Zahraniční pobyt umožní lokalizovat virtuální kognitivní úlohy vytvořené v NUDZ do dánského jazyka a validizovat je u neurologických pacientů. Díky tomu budou tyto nástroje implementovány do praxe na Neurologické klinice v Kodani, což povede k prohloubení spolupráce mezi Kodaňskou univerzitou a NUDZ. Během svého pobytu se studentka zapojí do nově vznikající laboratoře virtuální reality v rámci UCN a bude se podílet na vývoji nové aplikace ve virtuální realitě ke studiu kognice a na studiu navazující analýzy získaných dat.

Riziko psychiatrické hospitalizace u osob s juvenilními revmatologickými onemocněními: studie založená na registrových datech (323B_2020)
Řešitel: Mgr. Karolína Mladá
Doba řešení: 18.2.2020–17.3.2020
Výše podpory IGS:68 000 Kč
Anotace: Dřívější kohortové studie a studie založené na registrech lidí s revmatologickým onemocněním ukazují u těchto onemocnění zvýšené riziko pro přítomnost duševního onemocnění, především pak pro afektivní a úzkostné poruchy. Doposud neexistuje žádná studie, která by sledovala toto riziko na rutinně sbíraných zdravotnických datech u juvenilních forem revmatologických onemocnění. Předkládaný projekt je zaměřen na riziko pro psychiatrickou hospitalizaci u lidí, kteří byly hospitalizováni s juvenilní formou revmatologických onemocnění. V projektu budou použita data z Národního registru hospitalizovaných (NRHOS). Studie bude mít case-control design. Za případy budou považovány osoby, které byly ve věku od 10 do 18 let hospitalizovány kvůli juvenilní formě revmatologického onemocnění, bez historie psychiatrické hospitalizace. Za kontroly osoby stejně staré, ale bez historie hospitalizace pro revmatologické i duševní onemocnění. U obou skupin bude zjišťována psychiatrická hospitalizace N let od indexové hospitalizace. Riziko bude modelované přes lineární mixed-effects modely.

Využití virtuální reality ve studiu sociální kognice u hraniční poruchy osobnosti - pilotní studie (324B_2020)
Řešitel: Mgr. Anna Francová
Doba řešení: 1.4.2020–31.5.2020
Výše podpory IGS:68 000 Kč
Anotace: Cílem výzkumné stáže bude osvojení si metody propojení virtuální reality s měřením aktuálního fyziologického stavu, konkrétně se zapojením EKG měření, a postupů ovlivňujících embodiment. Využití těchto poznatků bude ověřeno na pilotním experimentu provedeném na Berlin School of Mind and Brain a následně využito pro dizertační projekt sledující impulzivní reakce pacientů s hraniční poruchou osobnosti na virtuální sociální situace vyvolávající sociální stres. Na pracovišti proběhne pilotní experiment využívající několik jednoduchých situací zobrazených ve virtuálním prostoru. Participant bude do situací vstupovat buď z první, nebo ze třetí osoby a jeho reakce budou v těchto dvou podmínkách porovnány. Po expozici daným scénářem bude mít participant za úkol vybrat ze souboru reakcí v různém stupni zapojení (např. odvrácení se, opětování útoku, podání ruky) a/nebo bude hodnotit celkový kontext. Výzkumnou skupinu bude tvořit 20–30 zdravých dobrovolníků, u nichž bude hodnocena míra výskytu hraničních rysů osobnosti a měřen aktuální fyziologický stav.

 

 

 


VP1 Experimentální neurobiologie VP2 Sociální psychiatrie VP3 Aplikované neurovědy a zobrazení mozku VP4 Epidemiologický a klinický výzkum závislostí VP5 Spánková medicína a chronobiologie VP6 Elektrofyziologie mozku VP7 Klinický výzkum duševních poruch VP8 Translační neurovědy Kancelář mezinárodní spolupráce AD Centrum Publikace Řešené projekty Kontrahovaný výzkum Specifické výsledky výzkumu Etická komise Postgraduální studenti Semináře Ceny a ocenění Hledáme dobrovolníky
O NUDZ Výzkumné programy Léčebná péče Výuka Informační středisko Média Kontakty