Až polovina lidí s duševním onemocněním se potýká s další duševní nebo tělesnou nemocí
Průběžné výsledky nové studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví podporované společností KRKA ČR, s.r.o. přinášejí závažná zjištění: Až u téměř poloviny pacientů léčených s depresí a s úzkostí a téměř u třetiny pacientů léčených se schizofrenií byla zjištěna další souběžná duševní porucha. Lidé s duševním onemocněním také častěji trpí vysokým krevním tlakem, obezitou a poruchami činnosti štítné žlázy.
Nejrozsáhlejší šetření na toto téma v Česku
Studie Komorbidita pacientů s diagnózou schizofrenie, depresivní poruchy generalizované úzkostné poruchy a neuropatické bolesti (COSMOS) byla zahájena v červnu roku 2017 a jedná se o nejrozsáhlejší šetření na toto téma v Česku. Studie analyzuje data přímo z terénu, dodaná od dvou stovek lékařů. Zapojilo se do ní na 3600 pacientů s duševním či neurologickým onemocněním, které lékaři podrobili dvěma důkladným vyšetřením. Slovo komorbidita označuje právě výskyt dalšího souběžného onemocnění.
Až u téměř poloviny pacientů léčených s depresí a s úzkostí a téměř u třetiny pacientů léčených se schizofrenií byla zjištěna další souběžná duševní porucha. „Nejčastější souběžnou duševní poruchou u mužů s diagnózou schizofrenie byly poruchy způsobené užíváním návykových látek, u žen byly nejčastěji zastoupeny úzkostné poruchy. U mužů i žen s depresivní poruchou byla nejčastější souběžnou duševní poruchou některá forma úzkostné poruchy,“ popisuje vedoucí projektu MUDr. Mgr. Barbora Kohútová, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví.
Nejčastější tělesnou nemocí je hypertenze
Souběžné tělesné onemocnění bylo zjištěno opět přibližně u poloviny pacientů. Nejčastějšími tělesnými souběžnými nemocemi byly zjištěny hypertenzní nemoc, obezita a onemocnění štítné žlázy.
„Přibližně polovina pacientů se schizofrenií trpěla alespoň jednou souběžnou tělesnou poruchou (48 %), přičemž u žen byl výskyt vyšší. Pětina pacientů pak trpěla dvěma a více tělesnými onemocněními (21%), výskyt více souběžných nemocí rostl s věkem. Mezi pacienty s depresivní poruchou byla zjištěna další tělesná nemoc u 59 %, s podobnými výsledky u žen i mužů, u třetiny pacientů (33 %) pak byly zjištěny dvě a více nemoci. V případě pacientů s generalizovanou úzkostnou poruchou byl výskyt tělesných komorbidit 53 %, bez rozdílu mezi pohlavími. Souběh více tělesných nemocí byl zjištěn u 24 %,“ vypočítává doktorka Kohútová.
Vliv na průběh onemocnění i léčbu
Předběžné výsledky studie dokládají četný výskyt komorbidit u pacientů s duševní poruchou v běžné klinické praxi a jejich negativní dopad na život. Komorbidity jsou každopádně problémem zásadním a stávající projekt má vedle jiných za cíl zvýšit povědomí o jejich důležitosti. „Přítomnost dalšího souběžného onemocnění má mimo jiné i vliv na léčebný postup. Při volbě léčby vhodné pro pacienta je třeba zohlednit jeho celkový zdravotní stav, tedy nejen primární onemocnění, pro které je pacient u daného specialisty léčen, ale také další onemocnění a poruchy, kterými nemocný trpí,“ uzavírá doktorka Kohútová.