Prevence a výzkum sebevražd
Vedoucí |
|
| PhDr. Petr Winkler, Ph.D. | |
 |
Pracovní skupina prevence a výzkumu sebevražd se zabývá výzkumem suicidálního jednání v populaci. Cílem výzkumu je prevence sebevražd prostřednictvím identifikace skupin s vysokým rizikem spáchání sebevraždy a evaluace preventivních programů sebevražednosti. Sledujeme také trendy v sebevraždách v závislosti na ekonomických, společenských a environmentálních faktorech.
Národní akční plán prevence sebevražd
Dne 16. července 2020 byl Radou vlády přijat Národní akční plán prevence sebevražd 2020-2030 (NAPPS), první strategický dokument svého druhu upravující problematiku prevence sebevražd v ČR. Dokument byl doporučen k přijetí vládou, které by mělo proběhnout v polovině srpna roku 2020. NAPPS vychází ze Situační analýzy prevence sebevražednosti (níže) a v rámci čtyř strategických cílů specifikuje více než tři desítky opatření s měřitelnými indikátory, uvedením odpovědnosti za plnění opatření, časový plán implementace daného opatření a rozpočtové dopady na zapojené resorty. Finanční alokace na nadcházejících deset let činí bezmála 300 milionů korun. Tyto finance by měly být dle předkládací zprávy alokovány z rozpočtových kapitol zapojených resortů s možností žádat o patřičné navýšení kapitoly s ohledem na objem zdrojů specifikovaných v NAPPS.
Implementace NAPPS by měla přispět ke spolunaplňování jednoho z indikátorů Cílů udržitelného rozvoje OSN, kterým je snížení míry sebevražednosti do roku 2030 o třetinu ve srovnání s referenčním rokem 2015. Obecným cílem je pak předcházet úmrtím a lidskému utrpení, neboť "Člověk, který si sáhl na život nechtěl zemřít, jen chtěl žít jiný život (z osobní komunikace s prof. Ellou Arensman)".
 |
NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN PREVENCE SEBEVRAŽD 2020–2030Příloha |
Světový den duševního zdraví 2019
K příležitosti Světového duševního zdraví 10. 10. 2019, který má letos téma prevence sebevražd, vydává WHO a NUDZ ve spolupráci s MZ ČR a ÚZIS ČR publikaci Situační analýza prevence sebevražd/Situational Analysis of Suicide Prevention in the Czech Republic.
Abstrakt: Situační analýza prevence sebevražd v České republice je komplexním dokumentem mapujícím epidemiologii sebepoškozování a sebevražd v minulých letech v České republice. Jelikož má být základním kamenem připravovaného národního akčního plánu prevence sebevražd, obsahuje také analýzu rozhovorů se zástupci relevantních institucí, služeb a uživatelů péče. Mezi ohroženými skupinami obyvatel byl identifikován nejvyšší počet sebevražd u starších mužů, mezi mladými lidmi ve věku 15–24 let je pak sebevražda druhou hlavní příčinou úmrtí. Nejvyšší míra sebevražd je u obou pohlaví v pohraničí. V nedávném epidemiologickém průzkumu bylo zjištěno zvýšené riziko sebevražd u 3,8% české populace, z nichž téměř polovina v minulém roce nevyhledala odbornou pomoc. V závěrečné části jsou v několika klíčových oblastech navržených WHO identifikována vhodná preventivní opatření, která jsou založena na evidenci a předchozích projektech.
 |
 |
|||||||||
| Situační analýza prevence sebevražd v České republice |
Situation Analysis of Suicide Prevention in the Czech Republic |
Světový den prevence sebevražd 2018
K příležitosti Světového dne prevence sebevražd 10. 9. 2018 vypracovala pracovní skupina výzkumu a prevence sebevražd materiály pro veřejnost, které popisují nejčastější varovné příznaky sebevraždy a jak na riziko sebevraždy vhodně reagovat:
 |
 |
 |
||
| Naučte se rozpoznat varovné příznaky rizika sebevraždy | 14 bodů pomoci při riziku sebevraždy | Manuál pomoci při riziku sebevraždy |
Členové skupiny
|
|
Kancelář mezinárodní spolupráce AD Centrum Publikace Řešené projekty Kontrahovaný výzkum Specifické výsledky výzkumu Postgraduální studenti Semináře Ceny a ocenění Hledáme dobrovolníky
