10. září je Světový den prevence sebevražd. Národní ústav duševního zdraví připravil sérii tematických příspěvků na svých sociálních sítích

9. 9. 2026, KLECANY – Světový den prevence sebevražd, který každoročně připadá na 10. září, usiluje o změnu vnímání problematiky sebevražd a o posun od kultury ticha a stigmatizace k otevřenosti a lepší prevenci díky osvětě. Národní ústav duševního zdraví proto na svých sociálních sítích spouští tematickou sérii příspěvků věnovanou této problematice a pořádá také 5. ročník akce pro pozůstalé Svíčka za ztracený život.

„Mottem Světového dne prevence sebevražd je na období 2024–26 „Změna narativu“. O sebevraždách nebo přání vzít si život často mlčíme. Je to těžké téma a je pochopitelné, že někdy nevíme, co říct nebo jak o něm mluvit. Přitom prevence sebevražd není jen věcí odborníků a služeb, které se věnují duševnímu zdraví. Důležitou roli může mít každý z nás tím, že si všímáme, ptáme se, nasloucháme a dokážeme spolu i o tomto tématu mluvit. Právě nejbližší okolí si může často u člověka v krizi všimnout, že něco není v pořádku, nezaleknout se a nabídnout podporu, případně nasměrovat na vhodnou pomoc,“ vysvětluje Mgr. Eva Tušková, Ph.D., vedoucí pracovní skupiny Prevence a výzkum sebevražd NUDZ.

„Sebevražda je velmi bolestným skutkem, protože v naprosté většině případů je možné její příčiny úspěšně vyřešit. Platí to jak pro důvody dané psychickou poruchou, tak pro závažné životní situace, kdy člověk uvažuje o tomto řešení. Psychiatrie i psychoterapie udělaly v posledních desetiletích výrazný pokrok a přinášejí velmi efektivní řešení i pro ty nejzávažnější stavy a situace, se kterými se člověk může setkat,“ říká prof. Jiří Horáček, ředitel NUDZ.     

Osvěta na sítích i akce pro pozůstalé

Národní ústav duševního zdraví proto na svých sociálních sítích připravil sérii příspěvků zaměřenou na tuto citlivou problematiku. Kromě základních informací se zde lidé dozvědí například to, jak lze poznat, že někdo o sebevraždě uvažuje, jaké kroky je možné podniknout a kde hledat pomoc. Sebevražedné jednání hluboce ovlivňuje také blízké okolí, možnostem jeho podpory a pomoci se odborníci na sociálních sítích NUDZ budou také věnovat.

„Ve středu 16. září proběhne také každoroční pochod pro pozůstalé po sebevraždě s názvem Svíčka za ztracený život, jehož cílem je poskytnout lidem zasaženým sebevraždou prostor pro sdílení náročné situace. V Praze jde již o 5. ročník a akce se postupně dostává do dalších měst, letos se připojuje Brno, Plzeň, Chrudim, Ostrava, Hradec Králové a nově také České Budějovice, Jihlava a Zlín. V každém městě má setkání trochu jinou podobu, nicméně společným jmenovatelem je propojit lidi s podobnou zkušeností, v bezpečném prostředí sdílet a zavzpomínat na zemřelé zapálením svíčky. Symbolické světlo je tak vyjádřením sounáležitosti a naděje, že v bolesti nikdo nemusí být sám,“ vysvětluje Mgr. Laura Juríková z Národního ústavu duševního zdraví. Informace o jednotlivých událostech i celé problematice mohou zájemci nalézt na webu sebevrazdy.cz.

Nová data na konci září

Odborníci momentálně finalizují statistiky za rok 2025, tato data by měla být dostupná na konci září. V roce 2024 si v Česku vzalo život 1561 lidí – 1261 mužů a 300 žen. Na jednu sebevraždu ženy tak připadají čtyři sebevraždy mužů. Pro porovnání s evropským kontextem se Česko pohybovalo mírně nad průměrem. Z hlediska míry sebevražednosti byli nejvíce ohroženi senioři a u věkové skupiny 15–29 let byla sebevražda příčinou každého čtvrtého úmrtí.

„Oproti předchozím letům byl oficiální počet sebevražd výrazně vyšší, nárůst však nelze interpretovat jako jednoznačné zvýšení počtu sebevražd. V roce 2024 proběhla validace dat a porovnávala se data ze zdravotnických evidencí s daty Policejního prezidia. Díky validaci dat se podařilo zpřesnit příčinu smrti u části případů, které se dříve vedly jako například úmrtí nezjištěného úmyslu nebo nehody. Ačkoliv v roce 2024 došlo ke zvýšení počtu sebevražd, tak nárůst v jednotlivých ukazatelích lze chápat jako zpřesnění statistik spíše než nárůst počtu sebevražd,“ vysvětluje Mgr. Ondřej Rýdlo, člen pracovní skupiny Výzkum a prevence sebevražd NUDZ. 

Startují Týdny pro duševní zdraví

Prvního září také započal již 37. ročník Týdnů pro duševní zdraví, největší a nejstarší tuzemská kampaň o duševním zdraví a lidech žijících s duševním onemocněním. Tuto multižánrovou celorepublikovou kampaň, jejíž počátky sahají až do roku 1990, společně se zakládající komunitní organizací Fokus od roku 2018 koordinuje a zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví.

„Letošní ročník Týdnů pro duševní zdraví provází mimořádný zájem organizátorů z celé České republiky. Do kampaně se letos nově zapojilo již více než 80 organizací, které během září a října připravují pro veřejnost desítky nejrůznějších akcí – od besed, workshopů a přednášek přes kulturní a komunitní setkání až po dny otevřených dveří. Těší nás, že se Týdny pro duševní zdraví stále více stávají společným prostorem, kde se o duševním zdraví mluví otevřeně, srozumitelně a bez stigmatizace. Program probíhá až do konce října a lidé si mohou vybírat z akcí napříč celou republikou,“ říká Magdalena Lukasová, koordinátorka kampaně Týdny pro duševní zdraví. Více zjistíte na www.tdz.cz.

 

Pro další informace, prosím, kontaktujte:

Mgr. Jan Červenka
tiskový mluvčí
E-mail: 
jan.cervenka@nudz.cz
Telefon: +420 774 851 335