„V roce 2023, za který k dnešnímu dni zatím máme poslední dostupná a oficiální data, si v ČR vzalo život 1253 lidí (průměrně jde o 3,4 případů denně), z toho 1019 mužů a 234 žen. Muži si tedy berou život častěji než ženy, na 1 sebevraždu ženy připadají více než 4 sebevraždy mužů. Dlouhodobě jsou sebevraždou nejvíce ohroženi muži nad 70 let a ženy nad 80 let. U mladších lidí, konkrétně ve věkové skupině 15–29 let, je tzv. míra sebevražednosti (přepočet na 100 000 osob dané kategorie) nižší, avšak sebevražda je zde příčinou každého čtvrtého úmrtí. Pokud chceme srovnat naši situaci v rámci Evropy, kde máme poslední srovnatelná data za rok 2021, tak s mírou sebevražednosti 11,6 případů na 100 000 obyvatel se pohybujeme mírně nad průměrem EU. Oproti roku 2022 je celkový oficiální počet sebevražd nižší, regionální srovnání i sledování vývoje míry sebevražednosti a míry úmrtnosti v důsledku tzv. událostí nezjištěného úmyslu (kdy není určeno, zda se jedná o nehodu, vraždu či sebevraždu) však naznačuje, že významná část sebevražd z oficiálních statistik velmi pravděpodobně uniká,“ vysvětluje Eva Tušková, vedoucí pracovní skupiny prevence a výzkumu sebevražd z Národního ústavu duševního zdraví.

Přesnější data, cílenější prevence

Přesnější údaje by měla poskytnout statistika za rok 2024, která zohledňuje nejen zdravotnická data, ale i evidenci sebevražd vedenou Policejním prezidiem. Díky validaci případů sebevražd provedené Ústavem zdravotnických informací a statistiky s využitím podkladů Policie ČR budou počty sebevražd zpřesněny. „Lékaři často nejsou schopni určit, jaký byl úmysl jednání zemřelé osoby, a proto velká část případů spadla do kategorie úmrtí v důsledku události nezjištěného úmyslu, případně do kategorie nehod. Podrobnosti přináší až výsledky policejního vyšetřování, které nebyly ve zdravotnické statistice dosud zohledněny,” uvádí Šárka Daňková, analytička z ÚZIS ČR. Právě na tyto oblasti odborníci dlouhodobě upozorňovali. Očekávají, že aktualizovaná čísla budou vyšší, od kvalitnějších dat si však slibují zejména možnost lepšího zacílení prevence. Oficiální počty sebevražd zohledňující validované počty budou uveřejněny Českým statistickým úřadem na konci září 2025. 

„Na základě kontroly kvality evidence o příčinách úmrtí se ukazuje, že počty sebevražd byly dlouhodobě podhodnoceny, a tím spíše bychom toto téma měli zvedat jak v celospolečenských debatách o podpoře duševního zdraví, sociálních politikách, ale i v mezilidských vztazích – buďme pozorní ke svým blízkým a svému okolí, naučme se rozpoznávat varovné příznaky a nebojme se ptát a naslouchat,“ upozorňuje Nicolas Say, výzkumník z Národního ústavu duševního zdraví. 

Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví proto letos připravili již 4. ročník Pochodu pro pozůstalé po sebevraždě s názvem Svíčka za ztracený život. Akce se koná v Praze, Brně, Chrudimi, Plzni, Písku, Karlových Varech, Ostravě a Hradci Králové. Jde o setkání lidí s podobnou zkušeností, zváni jsou i odborníci i široká veřejnost. Informace o akci, detaily o varovných příznacích i způsobech, jak o tématu s někým šetrně komunikovat, a řadu dalších informací o této problematice a sebepoškozování mohou lidé nalézt na www.sebevrazdy.cz.

Startují Týdny pro duševní zdraví

Na Světový den prevence sebevražd také začíná již 36. ročník Týdnů pro duševní zdraví, největší a nejstarší tuzemská kampaň o duševním zdraví a lidech žijících s duševním onemocněním. Tuto multižánrovou celorepublikovou kampaň, jejíž počátky sahají až do roku 1990, společně se zakládající komunitní organizací Fokus od roku 2018 koordinuje a zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví.

„Letošní ročník je ve znamení oslav kulatých výročí vzniku mnohých komunitních služeb – organizací poskytujících sociálně-zdravotní služby pro lidi s duševním onemocněním. Upozorňuje také na nutnost věnovat pozornost zaměstnancům a podpoře jejich duševního zdraví a wellbeingu v pracovním prostředí. Do této chvíle se do letošního ročníku zapojilo 32 organizátorů se stovkou různorodých akcí po celé ČR a další instituce a spolky se průběžně hlásí a zveřejňují svůj bohatý program. Za 36 let trvání Týdnů pro duševní zdraví se celkem zapojilo 234 profesionálních institucí i svépomocných skupin, některé jednorázově, mnohé z nich opakovaně. Těší nás, že i letos projevila zájem celá řada nováčků, kteří vnímají potřebu přibližovat veřejnosti hlavně témata prevence v oblasti duševního zdraví,“ popisuje Slavomíra Pukanová, koordinátorka kampaně TDZ a specialistka destigmatizace v NUDZ.

Vyvrcholením Týdnů pro duševní zdraví je i letos 10. říjen, tedy Světový den duševního zdraví. Pro veřejnost jsou připraveny například besedy, koncerty, přednášky a další osvětové aktivity. Více zjistíte na www.tdz.cz.

 

Pro další informace, prosím, kontaktujte:

Mgr. Jan Červenka
tiskový mluvčí
E-mail: jan.cervenka@nudz.cz
Telefon: +420 774 851 335

 

 

 

Ke stažení